Fara - Církev Římskokatolická - nám. Míru 54

Z historie i současnosti Poběžovic...

Poběžovice leží nedaleko bavorské hranice na úpatí Českého lesa, asi 15 km od Domažlic. Celkový pohled na město výrazně dotváří poběžovický zámek, jehož osudy jsou úzce spojeny s dějinami poddanského městečka. Mezi majiteli sídla se střídají významné osobnosti, které měly zásadní význam nejen pro rozvoj samotného města, ale hrající svou nezastupitelnou úlohu v evropských politických dějinách.

S první historickou zmínkou o Poběžovicích "Pobiehonicze" se setkáme r. 1359, kdy je vlastní Zdenek z Poběžovic a Starého Herštejna. Jeho sídlo stávalo podle místní tradice v místech dnešní fary. Písemně je poběžovická tvrz prvně zmiňována r. 1419.

V roce 1424 byly Poběžovice na žádost majitele Bohuslava z Horšova povýšeny králem Zikmundem na městečko s týdenním trhem každou sobotu.

Významný zlom v dějinách Poběžovic nasal v r. 1459, kdy městečko s tvrzí získal Dobrohost z Ronšperka. Dobrohost zde sídlil až do konce života (1516), a nechal zde vystavět nejen rozsáhlý pozdně gotický hrad, ale také městský kostel, v němž je dodnes uchován jeho heraldický náhrobek. Značnou péči věnoval také městečku, které nechal opevnit hradbami a baštami a třemi branami. Významná je listina z roku 1502, kterou Dobrohost povýšil Poběžovice na město, daroval mu četné výsady, soudní právo, městský znak a pečeť. V uvedené listině nechal změnit rovněž starší název Poběžovice na Ronšperk "Ramsberg". Ramm znamená ve středověké němčině beran - a právě berana měl Dobrohost ve svém znaku.

Po Dobrohostově smrti zdědil panství jeho nejstarší syn Zdeněk. V roce 1510 byly oba jeho hrady dobyty a obsazeny krajskou hotovostí.. Zdeňkovi bratři prodali potom ronšperský statek Albrechtovi z Gutštejna.

. Dále po několika zhástavních držitelích je roku 1542 i s celým panstvím odkoupeno významným rodem Švamberků. V poběžovickém kostele je doposud záchován náhrobek, který přináší podobu Petra ze Švamberka (1575). Další majitel Petr ze Švamberka se činně účastnil proti habsburské vzpoury. Ještě před bitvou na Bílé hoře obsadilo násilně město i hrad císařské vojsko. Zabavený majetek střídá poměrně rychle nové majitele.Od roku 1682 vlastní Poběžovice Matyáš Bohumír Wunswitz, který byl hejtmanem plzeňského kraje. Na Matyášovo přání vytvořil v Poběžovicích sochař Jan Brokoff dřevěný model sochy Jana Nepomuckého, jehož kamená podoba byla později umístněna na Karlově mostě v Praze. Od Jana Brokoffa pochází zřejmě také socha tohoto světce na náměstí v Poběžovicích. Od roku 1717 se v držení panství střídají další majitelé. V první polovině 19. století za Leopolda Thuna, působil na zámku jako učitel hudby český hudební skladatel Bedřich Smetana. Roku 1846 kupují Poběžovice s nedalekou Pivoní příslušníci severobrahantského rodu Coudenhove, kteří zde sídlí až do nuceného odchodu v roce 1945. Mezi Coudenhovy byly historicky významné osobnosti. Poběžovické panství zakoupil za necelý milion zlatých diplomat rakousko-uherského dvora František Karel Coudenhove. Za manželku měl Marii, pocházející z řeckého rodu Calergi. Starší z jejich dvou synů, Jindřich byl císařským velvyslancem v Japonsku. Zde se také seznámil se svou ženou Mitsu Aoyamovou, kterou si přivezl na poběžovický zámek. Z manželství se narodilo ž dětí a mezi nimi jako druhorozený, ještě v japonském Tokiu Richard Mikuláš Coudenhove-Calergi. Tento šlechtic se stal později duchovním otcem Spojených států evropských - Panevropského hnutí.

                                                                                                                                                   /zdroj - Město Poběžovice - Zdenek Procházka/

 

KOSTELY A KAPLE NÁLEŽEJÍCÍ DO FARNÍHO OBVODU

POBĚŽOVICE

německý název Ronsperg

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

První historická zmínka z roku 1359. V letech 1655-1725 duchovní správa byla vykonávána z nedalekého Meclova. V roce 1781 došlo k obnovení farnosti. Matriky jsou vedeny od r. 1655. Kostel byl původně gotický, založen koncem 15tého století Dobrohostem z Ronspeka. Kostel byl zbarokizován roku 1632. V roce 1902 byla snesena jedna ze dvou věží. Do současnosti je kostel pravidelně využíván ke konání bohoslužeb příp. jiných kulturních akci. Duchovní správa sídlí v přilehlé farní budově a od r. 2005 jsou Poběžovice sídelní farností pro ostatní sloučené farnosti.

 

 

DALŠÍ OBCE FARNÍHO OBVODU

 

MECLOV

Německý název Metzling.

Kostel svatého Michaela, archanděla.

Ves je doložena v roce 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Plebánií se stává roku 1384, matriky jsou vedeny od r. 1605. Kostel je připomínán již v roce 1384, matriky jsou veden y od r. 1605.Kostel byl přestaven v 16. století a poté znovu v 18. století (věž byla zvýšená v roce 1725). K dalším úpravám došlo v 19tém i 20tém století.

Na starém hřbitově stála barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. S dřevěnou sochou sv. Jana. Kaple byla zbořena.

Kostel je pravidelně využíván pro konání bohoslužeb místní farní obce.

 

HORA SVATÉHO VÁCLAVA

Německý název Berg

Kostel sv. Václava

Obec se připomíná již r. 1239. V roce 1384 je kostel zmiňován jako farní, patřící do horšovskotýnského arcijáhenství. Později byla obec administrována augustiniány z nedaleké Pivoně. Farnost byla obnovena r. 1788, matriky jsou vedeny od r. 1680. Kostel má gotický presbytář a loď z 15. století se starší věží z druhé poloviny 14tého století, zbarokizovaný v 17tém století. Původní farní budova zmiňovaná v roce 1707 byla záreveň také školou. Po požáru v r. 1927 byla v roce 1932 nově postavena fara.

Kostel je bohužel ve špatném technickém stavu, ovšem i tak je pravidelně využíván pro konání bohoslužeb místní farní obce.

 

ŠITBOŘ

Německý název Schuttwa

Kostel sv. Mikuláše (zřícenina)

První zmínka o Šitboři je z roku 1248, kdy ves vlastní vladykové Prkoš a Protivec. Ve 13tém století náležela ves k majetku hradu Starého Herštejna a je nazývána Ujezdem. Plebanie byla zřízená v r. 1359 a až do roku 1787 byla přivtělena k pivoňskému klášteru. Matriky jsou vedeny od r. 1625.

Kostel je ze 14tého století, jednolodní a pravoúhlým presbytářem, barokizovaný kolem r. 1700. V letech 1990-1991 došlo k odstranění věžní báně, která hrozila zřícením. V roce 2004 byl kostel prodán za symbolickou částku městu. Zvony z kostela byly přeneseny do kostela sv. Jiří v Koutě na Šumavě.

V současnosti farní obecjiž neexistuje.

 

PIVOŇ (obec Mnichov)

Německý název Stockau

Kostel Zvěstování Páně

Bývalý klášter augustiniánů, založený v r. 1147 (první klášter augustiniánů na našem území), v r. 1420 zpustošen husity s nedalekým hradem Starým Herštejnem, vyhořel v r. 1573, pak přestavěn r. 1595. Značné škody utrpěl klášter v třicetileté válce při drancování Švédy (1641-1648). Pak přišla pro Pivoň doba rozkvětu, klášteru náleželo 12 vsí. Proto mohl být v r. 1666 postaven velký refektář, rozšířen původní kostel a postaveny ambity. Klášter byl obnoven v r. 1773, zrušen byl pak za Josefa II. R. 1785.

V roce 1800 prodán a využíván jako obytný objekt.  V roce 1843 přikoupen k poběžovickému panství. Po roce 1945 obsadila klášter Pohraniční stráž. Kostel v r. 1953 vyhořel, nová střecha byla postavena v r. 1968, mezitím se však zřítila klenba. Kostel byl v roce 2003 převeden na společnost vlastnící vedlejší klášter.

Kostel byl původně gotický, částečně zbarokizován r. 1686.

V současnosti farní obec již neexistuje.

 

RYBNÍK

Německý název Waier

Kostel sv. Anny

Lokalií je obec od r. 1786, farností se stává v r. 1856, matriky vedeny od r. 1784. Kostel byl postaven r. 1785, rozšířen v ro. 1827. V roce 1961 byl zbořen. Na místě původního kostela stojí dnes kaple.

Po druhé světové válce byl Rybník izolován v příhraničním pásmu. Původní zástavba včetně kostela byla zbořena a nahrazena objekty zemědělské velkovýroby.

 

MUTĚNÍN

Německý název  Muttersdorf

Kostel sv. Bartoloměje

Obec je doložena r. 1253, plebánií se stala v r. 1360. Matriky jsou vedeny od r. 1654.

Kostel je původně gotický ze 14tého století. Přestavba proběhla v 16. století. Věž byla upravena v r. 1687. Mezi lety 1707-1712 byla přestavěna loď a v 19.století byl kostel upraven. Pod kostelem je hrobka Vidršpergárů, která je v podlaze označena křížem. Gotický presbytář je vyzdoben středověkými freskami.

Bohoslužby se konají pravidelně.

                                                                                                        /Zdroj Kostely a kaple v domažlickém okrese, P. Kokaisl, P. Kokaislová, Nostalgie 2009/