Kolpingova rodina Smečno

Nikdy v historii nebyli otcové tak zaangažováni do procesů výchovy dětí jako dnes, ani se nepodíleli na provozu a chodu domácnosti v takové míře jako v nynější době. Současně je u nás oproti dřívějším dobám autoritářské výchovy obecně samozřejmostí možnost rovnosti a bezprostřední komunikace mezi členy rodiny.

Sotva si lze představit, že na začátku 20. století by někdo chtěl po otci, aby se přímo zapojil do péče o děti. Panoval názor, že otcové nemají malým dětem až do předškolního věku vůbec co dát. Dne je to však jinak. Muži se ocitají v situacích, které by si před sto lety nikdo nedokázal představit, například jsou u porodu svých dětí. A jejich účast ve vývoji malých dětí je veřejně doceňována i podporována.

Pohled na věc ovšem významně ovlivňuje generační příslušnost. Názor na tradiční rozdělení rolí je jiný u padesátiletých a třicátníků. Přitom stále prochází vývojem tak, jak se mění celá společnost. Úměrně tomu, jak ženy stále víc vstupují do veřejného prostoru, se muži více zapojují do života rodin. Počínaje tím, že chodí na školní aktivy a konče tím, že čerpají otcovskou a rodičovskou.

Podle psychologa Martina Járy muži objevují, že péče o děti obohacuje je samotné a upevňuje i jejich vztah s  nimi. Přímý kontakt s  dětmi posiluje otcovskou identitu, což reflektuje i společnost. Je prokázáno, že děti, které tráví dost času s otci, jsou ve srovnání s těmi, jimž otec chybí, sebevědomější, dosahují vyšší úrovně vzdělání.

Je zřejmé, že velkou měrou závisí chování mužů na vzorech, které získali v dětství ve své rodině, a podle toho se také chovají ke svým dětem a partnerkám. Děti se nejvíce učí nápodobou. Když se tedy otec podílí na rodinném životě stejně významně jako matka, dává svému synovi příklad, že obdobně se má jednou chovat on. 

Jde-li o vnímání mužů na rodičovské, tak z  již dříve provedeného výzkumu Ligy otevřených mužů vyplynulo, že takoví muži jsou vnímáni spíše pozitivně. Jen velké minimum lidí považovalo muže, kteří šli na rodičovskou, za slabochy či že je to snad společensky zneváží.

Sami muži pak projevují zájem o možnost pečovat o dítě na rodičovské dovolené, a to dokonce až 43 procent dotázaných. Realita je ovšem výrazně odlišná, což má podle Lukáše Talpy  z Ligy otevřených mužů několik důvodů. Největším z nich je finanční nevýhodnost nástupu muže na rodičovskou dovolenou. V naší společnosti jsou muži stále hlavními přispěvateli do rodinného rozpočtu a rodičovský příspěvek mzdu nahradí jen velmi minimálně,“ 

Pro děti je důležité, aby otec byl aktivně přítomný v péči se vším, co k tomu patří. Pro každého otce a pro každou rodinu pak posílení role otce znamená něco jiného a neexistuje na to jednoznačný návod.