magical herbs - Bylinková 269

Milý milovníku bylinek,

váháte, zda se k nám na naší bylinkovou cestu připojit? Zde si můžete přečíst pár příběhů našich studentů, jak se jim změnil život a jak jim cesta bylinek ovlivnila budoucí kroky. Věříme, že Vám to pomůže v rozhodnutí.

Budeme se na Vás těšit!

Našim studentům za zaslané příběhy mockrát děkujeme! Moc si jich vážíme.

Příběh 1. – paní Leona

Posílám Vám můj příběh s bylinkami.

Škola přírodních terapií (ŠPT) byla moje životní volba. Motivací byly Simony Kouzelné bylinky na ČT1. Začala jsem ji navštěvovat na podzim v roce 2015. Když se nahlas zamýšlím nad tím, co ovlivnila, tak musím říci, že úplně vše.

Změnila můj postoj k mému vlastnímu tělu. Jak v náhledu na pohybové aktivity, které provozuji, tak v náhledu na palivo, kterým si tělo snažím hýčkat.

Změnily se mé emoce. Bylo to postupné a nenásilné. V mém životě je více radosti - že by dobromysl? :-) Ale jistě i kurzy Aliany Clarté absolvované v pátek před víkendovou školou.

Noví lidé v životě jsou synonymy nových úhlů pohledů na svět kolem mě. Jmenovitě pohled paní doktorky Míši Šimkové a Ivany Haldové. Díky za všechny informace, které byly ochotny sdílet. Jsou podloženy roky praxe a cennými zkušenostmi. Nová přátelství mezi studenty (věková kategorie 30+)

Přednášky pana doc. Grulicha z botaniky byly obsáhlé. Vycházky po krumlovských loukách voňavé a velmi přínosné pro poznávání bylin. Jaro 2016 jsem prožívala na vycházkách kolem Budějovic s hlavou skloněnou a pohledem upřeným před sebe, jestli už neleze za země popenec, kopřiva, bršlice, pampeliška... Postupně jsem v terénu googlovala plicník a řepík. Radostí je pak pro mě letní louka s mateřídouškou, třezalkou, dobromyslí. Nádherné chvíle se ŠPT byly v Podyjí v tamních doubravách a vřesovišti.

Bylinky jsou silné podněty pro všechny smysly. Taková lípa nebo bezinka v květu - pastva pro oči i nos. Jemné květy natrhané na čerstvý čaj s voňavou chutí...kdo to zažil, tak mi rozumí. A když jsem zmínila všechny smysly, tak se nemůžu dočkat až začnu slyšet jejich píseň. Něco už jsem o tom četla.

Znalosti ze školy využívám ve své praxi fyzioterapeuta. Stěžejní přístup je stále manuální terapie a léčebná tělesná výchova. Doplňuji ji pro zájemce doporučením bylin ke každému konkrétnímu problému. Jsem přesvědčena o tom, že bolest těla je bolestí duše nebo některého vnitřního orgánu.

Do toho zapadá pak i Simony Kijóga, které byla součást prvního ročníku a pro mě opět velice přínosná.

Škola přírodních terapií mi zaostřila na svět, ve kterém žiji a dala poznat Boží dary, které jsem dříve neviděla. Ve vnějším světě, ale i v mém vnitřním. Děkuji za to.

Příběh 2. – paní Helena

Můj život s bylinami
Především bych moc chtěla poděkovat Simoně a všem přednášejícím za úžasný kurz. Díky nově nabitým znalostem jsem dokázala významně zlepšit zdravotní stav. Kurzy byly zaměřeny tematicky podle ročních období a s tím spojené orgánové systémy (podle pentagramu čínské medicíny) a možnosti léčby. Musím zmínit skvělé hodiny cvičení jógy pod vedením Simony. Na závěr MUDr. Šimková diagnostikovala všem jednotlivě jazyk. Navrhla byliny české a čínské. Dozvěděla jsem se, že můj problém spočívá v srdci. Nikdy mi tato vada nebyla diagnostikována klasickým lékařem. Potom, co jsem si její byliny nasadila, došlo mi, že měla pravdu. Je mi jasné, že její terapie je postačující a že opravdu nemusím brát léky na srdce. Co se týká klasické medicíny byla mi vždy diagnostikována pouze psychika. Léky beru nadále pouze udržovací.

Příběh 3. – paní Jana

Jak ovlivnily bylinky můj život?
Žiju v centru Brna a považuji se za typickou měšťačku. Dovolené trávím v centrech jiných měst. Mám ráda svoji práci kadeřnice. Myslím, že je nezbytné, aby takovýto životní styl zanechal na zdraví každého jistou ujmu. Všimla jsem si toho už na učňáku, kdy mi z každodenního máchání rukou ve vodách s tenzidy a další mnohem horší chemii začaly křehnout nehty. Takovéto situace překvapí, ale pozastavíte se nad nimi sotva pár minut a jdete dál. Pomalu a plíživě se přidával ekzém, zkřehlost pokožky obličeje i citlivost očí z důvodu výparů z chemických barev a mohla bych pokračovat dalšími maličkostmi, nad kterými se zastavíte sotva par minut, pokud si jich v tom denním ruchu běžného života vůbec všimnete. Protože mám ráda svoji práci a ani by mě nenapadlo se živit nějakou jinou činností, musela jsem to začít brát jako výzvu k zamyšlení. Nejen pro sebe, ale i pro své klientky a začít hledat alternativy. Vzhledem k absenci přehledu o chemii a jejich účincích jsem věděla, že musím zvolit prověřenou cestu, tedy tu přírodní. Takováto rozhodnuti v člověku zraji a vyvýjí se. To mě dozrálo s příchodem klientky, která začala chodit do školy bylin. Tušila jsem, že to bude ten správný oficiální začátek. S bylinkami jsem v práci začala pracovat asi půl roku před touto informaci, že škola existuje. Myslela jsem, že toto si budu muset „vyšlápnout“ sama a jsem moc ráda, že škola existuje a mám nad sebou vedení zkušených lidí. Je neuvěřitelné, jak jednoduchý plevel jako je například kopřiva dokáže v mnoha případech nádherně nahradit složité složení chemických balzámů za stovky korun. A toto je jen začátek. Bylinkami, oleji a všemi jednoduchými přírodními věcmi se cíleně obklopuji již dva roky a jsem na samém začátku dlouhé cesty. Bylinky jsou již důležitým aspektem při mé práci a vím, že díky nim dělám opět maximum, jak pro své klienty, tak i pro sebe.

Příběh 4. – paní Marie

Já jsem vždycky strašně ráda sledovala Kouzelné bylinky (KB). Televizi doma nemám už mnoho let a o pořadu jsem se dozvěděla ještě zcela v počátcích, kdy o něm Česká Televize uvažovala a moje sestra pro Českou televizi testovala pilotní sledovanost. KB jsem si pak pouštěla na mateřské s první dcerkou, jako odměnu a vždy jsem se těšila na nový díl jako malé děcko. Netrvalo dlouho a pořad si zamilovala i má dcerka, a to sotva začala mluvit. Jak šel čas, jednou jsem se k jednomu dílu na stránkách ČT chtěla vrátit a místo stránek české televize, na mě vykoukly zřejmě čerstvé webové stránky Kouzelných bylinek. Na nich jsem si přečetla informaci o připravovaném kurzu. Večer jsem to doma nadšeně říkala manželovi a on na to ať se přihlásím. Byla jsem naprosto v šoku, že by mě nechal jet, a nakonec i dodal, že mi celý rok zaplatí a ať to beru jako odpočinek od rodiny. Strašně jsem se k vám těšila a každý víkend školy si moc užívala. Tak naplno propukla má vášeň k bylinkám a celostní medicíně. Nejvíce jsem se vždy těšila na přednášky dr. Haldové a Dr. Šimkové, které mě vždy naprosto pohltily. Pan docent Grulich mě občas jako jediný malinko uspával, přeci jen někdy zabíhal do příliš velkých botanických a anatomických detailů. Sama jsem ale vystudovaný přírodovědec, tak i jeho botanické přednášky pro mě nakonec byli vítaným opáčkem. Moc mě potěšilo, když nám Simona ke konci roku navrhla pokračování ve druháku, s celkovým výhledem studia na tři roky, zakončeným certifikátem. Vůbec jsem nezaváhala a ihned se přihlásila i do druháku.

Příběh 5. – paní Zlatice

Jak mi cesta bylinek protkala život.

1) První setkání se datuje někde v mladším škol. věku, kdy jsem bývala jako dítě pravidelně v zimě nemocná, a tak mě maminka „léčila“. Byla to lípa, kterou dodnes miluji snad nejvíc, hlavně pro její vůni, dle které si vybírám parfemaci kosmetiky. Vše, co mi vůní připomíná lípu, mě osloví … natolik mi učarovala nejen svou vůní. Současně s tím vzpomínám na napařování nad heřmánkem.

2) Druhé setkání, taky ve školním věku bylo s řepíkem. Tady jsem byla jako pozorovatel. Babička si zlomila ruku v zápěstí. Sousedka jí chodila pomáhat a koupala jí zlámanou ruku v řepíku.

3) Třetí setkání se týká už mé vlastní rodiny, kdy jsem sama aktivně používala bylinky. Nejmladší dcera se mi narodila s atopickým ekzémem a tím mě nasměřovala na cestu přírodní léčby. Protože jsem z ní nechtěla udělat „oběť“ medicíny a vybudovat si falešné zásluhy v péči o astmatické dítě, vzala jsem situaci do svých rukou. Jelikož bylo čerstvě po revoluci ´89, informací moc nebylo. Nastoupila intuice a já si vzpomněla na babičku s tím řepíkem. Vsadila jsem naň a dceru každý den koupala v řepíkovém odvaru, mazala červenou indulonou, za což mě pak pochválil tehdy mladý pan Waldemar Grešík ve své psychotronické poradně a vysvětlil, jak to funguje dle TČM, že jsem jí tím řepíkem vlastně posílila játra a ledviny. Světe div se, do dvou let jsme zatočili s ekzémem. Dodnes cítím nesmírnou vděčnost, že se mi dostalo takového daru vědění. Od té doby nedám na řepík dopustit. Proto mi hlava nebere, jak může někdo ve své povýšenosti a nadutosti zničit celou rostlinu řepíku. Dcera pana domácího mi tím „deklarovala svoji moc“ nade mnou, ale ve skutečnosti nad vlastní ubohostí a nevědomostí.

4) Manželovi jsem odpomohla od ledvinového kamene po kolice, ale to jsem sáhla po bylináři pí. Treben a Janči. Dlouho mi byl vděčný.

5) V profesním životě jsem si netroufala „ordinovat“ bylinky bez předchozího vzdělání i když někdy jsem taky poradila, ale nikdy se nepovažovala za odborníka v této oblasti, což bych možná mohla napravit. Jsem pouze samouk.

Příběh 6. – paní Jitka

Do Školy přírodních terapií jsem se přihlásila, protože jsem doufala v osvětu hlavně v oblasti bylinářství. Na svých častých procházkách se psy po krajinách mě rozčilovalo na mě samé, že vlastně téměř nevím, co kolem mě roste, že neznám přírodu kolem sebe. To, co naše babičky považovaly za samozřejmost. Původní popud tedy nebyl příliš ambiciózní, činit nějaké zázraky, ale pouze vzdělat sama sebe. A Vaše škola nabízela nejen to, ale i náhled do dalších a dalších odvětví. Díky bohu, u nás doma nikdo na nějaké vážnější choroby netrpí, tak jsem si říkala, že vlastně ani nemám komu pomoci. A víte, jak to dopadlo? Vaše škola pomohla hlavně mě J. Změnila můj pohled na fungování a reagování vlastního těla. Pohled na stravu, psychiku, na okolí kolem sebe, na vnímání vůní, chutí, pohybu, dechu… Už se nebojím, sbírat si sama směsi na čaje a experimentovat s nimi na sobě i nejbližších. Více jak dva roky už nepiji žádné jiné čaje než své. Při svých psích toulkách mám dostatek času nasbírat si vše, co na daný rok budu doma potřebovat. Za což vděčím hlavně Dr. Haldové, ale i praktickým vycházkám s panem doc. Grulichem a RNDr. Vydrovou. Velké množství bylin bych si netroufla sama identifikovat. S MUDr. Šimkovou se mi absolutně změnil náhled hlavně na potraviny. Více teď přemýšlím o tom co jím, o složení, původu, povaze, ročním období… V zimních měsících jsem bývala velmi často nemocná. Po vlastní úpravě stravy a čajů se tento problém z 90% vyřešil. Až se divím, jak málo mi stačilo. Když tak o tom, přemýšlím, díky přednášce p. Jukla se mému tátovi zlepšil žilní systém. Díky českým bylinám jsem bratrovi pomohla s vyloučením ledvinových kaménků, (což mě samotnou velmi překvapilo). A díky veterinární medicíně s MVDr. Szemánovou se mi podařilo rozchodit psa na jeho poslední rok života a prodloužit mu tím aktivní život. Takže má na mě škola větší vliv, než jsem očekávala J Děkuji všem vyučujícím za krásné přednášky a témata ve vyučování, kterými se mi rozšířil náhled a možnosti pomoci. Většina hodin mě moc zaujala a potěšilo mě i osobní setkání s velikány ve svém oboru. Zvláště poučené pak pro mě dále byly hodiny s Mgr. Podhornou, p. Juklem, hodiny aromaterapie s pí Hradeckou, jógy s úžasnou pí Berkovou, p. Schrilo a jeho medicinální houby, p. Rymer a vykuřovadla… Děkuji za touto možnost komplexního nahlédnutí. Škola mi tedy poskytla nejen to, kvůli čemu jsem se přihlásila, ale obohatila mě mnohokrát více. A v neposlední řadě děkuji za perfektní organizaci a velmi chutné obědy! V budoucích letech bych určitě uvítala i další „nástavbové“ hodiny. Vaše nápaditost nezná hranic, takže uvítám cokoli. J Jako další téma do kurzu mě napadá samostatný předmět se zaměřením na psychosomatiku. Za dva týdny se těším na poslední blok. S pozdravem a poděkováním za Vaší práci