Moravský rybářský svaz, o.s. místní organizace Bystřice nad Pernštejnem

Dle písemných dokladů nebylo možné sportovní rybolov v létech po první světové válce provozovat v lidovějším měřítku, jednak protože tento byl výsadou majetných a výše společensky postavených občanů, kteří měli pronajaty soukromě určité revíry a nepřipouštěli rozmnožení řady spoluuživatelů. Říčka Bystřička byla pronajata třem místním občanům.Tak nezbývalo nadšencům rybářského sportu nic jiného, než občas se přiživit na řece Svratce ve Štěpánově, Nedvědici a Jimramově, kde už byla v té době založená rybářská družstva. Další možnost rybolovu byla na Skalském rybníku, který obhospodařoval Jednotný svaz českých zemědělců v Brně. Povolenky vydával pan Josef Král, vrchní správce statku Nový Dvůr v Bystřici n.P.. Bylo to sice pěkné, ale většina cest byla vykonávaná  pěšky, neboť tehdy autobusy ještě nejezdily, automobilů nebo motocyklů bylo poskrovnu, což dnes si neumí nikdo z nás ani představit - s dnešní výbavou.

Založení rybářského spolku se datuje na 28.ledna 1941,kdy se v hostinci "U Ptáčků" konala ustavující schůze za účasti 10-ti členů. Vyžádali si vzorové stanovy Poříčního svazu, vypracovali podle nich stanovy nově založeného spolku a zvolili výbor. První předsedou se stal p.František Schmöger, přednosta stanice v Bystřici, jednatelem p.Antonín Ptáček a hospodářem p. Jaroslav Suchý. Stále se, ale nedařilo získat alespoň jednu tekoucí vodu. Říčku Bystřici obhospodařoval soukromý nájemce a po té Zemědělská rada v Brně. Spolek začal hospodařit na rybnících Křepelák, Mlynářův, Havlíkův na Dvořištích a rybníku ve Zlatkově. Zhruba po dvouletém období činnosti se stal předsedou pan Vladimír Fesl, který vedl jednání s tehdejším rybářským inspektorem ing. Václavíkem. Toto snažení bylo korunováno uspěchem,  kdy se podařilo získat pro spolek část potoka Nedvědička a to od Zuberského rybníka po Rožnou a část Bystřičky a to úsek od Domanínka po Hrdou Ves. Z této doby se datuje vybudování prvních sádek na přítoku Bystřičky a to na potoku Rácová. V roce 1957 vznikl Československý rybářský svaz .    V roce 1958 je revír na Bystřici prodloužen až ke Skalskému rybníku. V této době bylo členů 35. Také byla dobudavaná Vírská přehrada, kterou v prvních letech obhospodařovalo Státní rybářství se sídlem v Dalečíně. Pro potřebu výroby násad pro přehradu nám byly odebrány všechny rybníky (mimo Křepelák a Bratrušín). V letech 1957-1958 byla Vírská přehrada předána k obhospodařování místní organizaci ve Víru, avšak rybníky si Státní rybářství ponechalo, i když na některých vůbec nehospodařilo.  K 1.1.1961 je v organizaci 57 členů. V této době byly obnoveny rybníčky Dvořákův a Svobodův a byl obnoven rybník Argentina, jehož hráz byla protržená od roku 1866. 27.1.1962 se pořádá I. rybářský ples, kdy každý člen daroval 10 korun na opatření bufetu. V 60.a 70.letech byl též prováděn odchyt raků na export (např. 1961 byly dodány 3 bedny, čímž se MO umístila v rámci kraje na 3.místě a získala odměnu 30 korun, v roce 1964 odchyceno 6 kg a 1974 dokonce 7,4 kg raků ). Na konci šedesátých let nám byly přiděleny rybníky ve Věchnově, v Bohuňově a ve Vojtěchově.  1.října 1969 byl  získán  Skalský rybník a od 14.června 1970 zde byl povolen rybolov.  Od roku 1972 začíná budování  rybníka Domanínského.V roce 1977 je napuštěn a 1979 se na rybníku začíná chytat. Během dalších let se počet členů neustále zvyšoval a k 31.12. 2009 dosáhl na číslo 426. Tímto patříme mezi největší zájmové organizace v Bystřici n.P..Po letech stěhování máme konečně svoji stálou klubovnu, kde je veškeré zázemí. Přes zimu 2009-2010 byl odbahněn Domanínský rybník.Totéž proběhlo na přelomu roků 2011 - 2012 na Skalském rybníku. K 1. lednu 2014 se stáváme opět spolkem.