Okrasné zahradnictví Roman Sekal - Bechyňská Smoleč 64

Možná, že teď čekáte nějakou zaručenou moudrost, co to zahrada je. Toho je však plný internet. Raději se Vám pokusím přiblížit, co touto prezentací hledám:

Jsem fascinován jednoduchostí. Neumím to dost dobře popsat. Není to jednoduchost ve smyslu, ve kterém jí vnímá většina lidí. Mohu to ale například mimo jiné velmi dobře připodobnit k houslím. Ačkoliv je to nástroj, který já ani Vy neumíme vyrobit a zdánlivě je velice složitý, přesto přese všechno je natolik jednoduchý, že už ho jednodušeji udělat nejde. Důkazem toho jest, že řekněme minimálně za nějakých čtyři sta let je téměř nepozměněn. Ba co víc housle vyrobené v osmnáctém století jsou lepší než ty dnešní. Samy o sobě jsou uměleckým dílem a větší jednoduchosti už nelze dosáhnout. Taková jednoduchost existuje i v zahradnickém oboru. Věřím, že se jí dosáhnout dá, avšak v žádném případě to není samozřejmost a vyžaduje velké poznání. Nehledám všednost, která je často obhajována slovy: „hele takhle se to má dělat, protože tak to dělají ostatní“. Nehledám rádoby výjimečnost obhajovanou slovy: „hele takhle se to má dělat, protože tohle je nejmodernější trend,“ ale právě tu zmiňovanou jednoduchost; absolutní souznění rostlin, místa a člověka. Zdánlivě nic těžkého, a přesto tak složitého. Každý z mých kolegů, by řekl, že to umí. Ale umí to jen do té doby, dokud bude dané místo pravidelně udržovat. Ne nadarmo se říká že: „Zahradník dělá, co může a příroda si dělá, co chce.“ To ale platí jen do doby, dokud zahrada nedosáhne určitého souznění (symbiózy). To není, přinejmenším ve starých zahradách a parcích, nic neobvyklého. Popřípadě se stačí podívat na jakoukoliv přírodní scenérii. Nikdo ji neudržuje, a přesto je dokonalá. V krátkém časovém úseku (jeden rok) se může zdát stálá. Ve skutečnosti je to ale neustálý přerod; obměna rostlin a živočichů, řídící se principy přírody, které jsou zdánlivě nepostřehnutelné. A přesně těmito principy se bude řídit i Vaše zahrada. Tak jí vnímám…zahradník není ten, co jí za všech okolností musí vytvářet a usměrňovat, ale ten, co jí jen nedbale řídí a učí se z jejích potřeb.