Podřipská Farma

Náš statek patří mezi tradiční zemědělské usedlosti s dlouhou historií. Hospodářství rodiny Šebkových vzniklo odkupem částí pozemků od mělnické větve šlechtického rodu Lobkowiczů. V rodině se s drobnými výjimkami traduje jméno hospodáře „Jaroslav“ a všichni jeho nositelé byli váženými a řádnými hospodáři na Podřipsku. Vedle tradiční sedlačiny se věnovali zejména pěstování ovoce, chmelu. Jako většina jiných starousedlíků se přirozeně zapojovali i do dění v obci.  Statek vzkvétal, živila se na něm celá řada lidí a prospíval obci, svým majitelům přinášel po celoroční dřině dobré ohodnocení nejen finanční, ale i kvalitních výsledků pěstitelských (farma byla vyhlášená pěstováním švestek a jahod) a chovatelských (na statku bylo několik desítek kusů mléčného skotu a dva páry tažných volů a chovných koní).

Jak jsme zjistili z archivu a dochovaných fotografií, celá usedlost byla za první republiky i po 2. světové válce pěkně upravená. Jeden z předchůdců byl dokonce starostou v obci, zavedl telefonní linku do obce a vlastnil první osobní i nákladní automobil. Po uchopení moci bolševikem začal být úspěch a hlavně majetek rodiny Šebkových trnem v oku a na kolektivizaci nebylo třeba dlouho čekat.

​

Nejdříve se v tisku ze sedláků v celé zemi stali vesničtí boháči a chrapouni, kterým byly uloženy nesmyslně vysoké povinnosti dávek zemědělské produkce a o pár let později už byl hospodář - náš děd potrestán jako kulak ztrátou cti a občanských práv a propadnutím majetku a dán na převýchovu do jáchymovských uranových dolů. Zbytek rodiny byl násilně vystěhován do chatrče v Podlesí u Šumperka. Na statku se v roce 1953 uvelebilo Jednotné zemědělské družstvo a z fungujícího statku zbyly po socialistické metodě hospodaření na potomky rodu Šebkových po restituci v roce 1989 už jen totální ruiny.

Na pár obrázcích můžete vidět, jak to vypadalo původně …

A jakých úspěchů se v socialismu na našem venkově dosáhlo….

Rekonstrukce probíhala veskrze rodinnou svépomocí a bez jakýchkoli úvěrů. Opravy byly zahájeny 1.7.1992. Myšlenka zřídit agropenzion se objevila již koncem devadesátých let v době, kdy se tato podnikatelská aktivita v Čechách teprve rodila. Kvůli nedostatku financí a dvěma katastrofálním povodním v letech 2002 a 2013 se ale otevření penzionu s 20 lůžky podařilo dokončit až v roce 2015. Rekonstrukce však nadále probíhá na dalších nemovitostech statku a zdá se, že ještě dlouho probíhat bude….

​