Sokolovna - Ruzyňská 156/55

• Titulní strana
• O nás

O nás

Liboc se nachází v západní části Prahy 6 mezi oborou Hvězda a Evropskou třídou, součástí Prahy je od r. 1921, počet obyvatel asi 3500 až 4000. Jde spíše  o vilkovou oblast s 3 minisídlišti panelákového typu bez průmyslu, obchodně administrativních center.

TJ Sokol Liboc byla založena v r. 1892, tělovýchovná činnost v prvních 20ti letech se provozovala v secesním dřevěném pavilonu – součásti hostince            p. Kučery asi 100 m pod libockým kostelem. Tento pavilon, zakoupený            po skončení národopisné výstavy v pražské Stromovce v r. 1891, dosud stojí, zděný hostinec již dávno ne. Veřejná vystoupení se konala na dvorech místních statků, v oboře Hvězda a jinde.

V r. 1896 bylo ustaveno „Družstvo pro výstavbu tělocvičny“ a začaly se konat sbírky a pořádat různé akce na získání finančních prostředků jako taneční zábavy, divadelní představení (od 1906) aj.

V roce 1921 byl zakoupen pozemek o rozloze 3779 m2, podařilo se získat úvěr 400000 Kč (ručeno bylo pozemky a stavbou, ale i rodinnými domky  některých členů, ba i věnem jejich dcer). Pro slavnostní zahájení stavby byl vybrán den 21.6.1921 – 300 leté výročí popravy českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze. Stavaři byli členové Sokola Liboc, místní sedláci poskytovali zdarma své povozy. stavba rychle pokračovala díky nadšení a elánu členstva, takže      za 7 měsíců mohla být sokolovna dne 29.1.1922 uvedena do provozu                   s rozměrem tělocvičny 22×12x8 m, jeviště 12×6x5 m. Na pomoc pro splácení úvěru byl pořízen promítací přístroj, o sobotách a nedělích fungoval biograf zprvu s němými filmy doprovázenými živou hudbou, posléze se zvukovými. Přízemí bylo pronajato pro hospodu.  Pokračovalo se v dobrovolných sbírkách, v organizování zábav, hraním ochotnického divadla aj. Přesto ještě v roce 1939 nebylo z dluhu uhrazeno 206tis. Kč, v roce 1946 128tis. Kčs, zbytek dluhu byl uhrazen státem po sjednocení tělovýchovy do ČSTV v r. 1949.

Činnost TJ Sokol Liboc byla 2krát násilně přerušena, v r. 1916 z nařízení      c.k. rakouských úřadů a v r. 1941 z nařízení Velkoněmecké říše.. V sokolovně se nemohlo cvičit od října 1938 do května 1939, neboť sloužila pro ubytování uprchlíků z pohraničí, několik měsíců po květnu 1945 zde byly umístěny jednotky Rudé armády.

Rychlost výstavby sokolovny nadšenými amatéry a nemožnost údržby v letech 2. světové války a po ní se projevila v 50 a 60 letech minulého století. V r. 1954 musela být sokolovna uzavřena, byly provedeny nezbytné opravy a od 1956 se opět začalo cvičit. Tyto dílčí opravy nemohly zabránit zhoršování stavu               a v r. 1965 byl její stav prohlášen za havarijní. Následovala anabáze shánění finančních prostředků a získání stavební kapacity. Nakonec se vše podařilo        a až do r. 1975 probíhala rozsáhlá rekonstrukce, na kterou ČSTV poskytlo 2,7 mil. Kčs. V létě 1975 byl znovu zahájen provoz i když na stavbě bylo na 120 stavebních závad (jedna z nich, že do střechy na 28 místech zatékalo, ústřední topení bylo připojeno opačně atd). Při rekonstrukci byly přistavěny šatny           se sociálním zařízením. Odstraňování závad bylo zajišťováno vlastními silami        a prostředky. V souvislosti s přemístěním Ruzyňské ulice a výstavbou panelového minisídliště byly získány nové prostory východním směrem, dobrovolnou prací členů byly vybudovány 3 tenisové kurty a 1 nohejbalový, postavena cvičná tenisová stěna. Vlastními silami byla rovněž provedena generální oprava ruiny domku č. 5 v přilehlé Únětické ulici. Po dobu rekonstrukce sokolovny byla tělovýchovná činnost nutně omezována, cvičilo    se např. v okolních školách apod.

Po roce 1989 se TJ Sokol Liboc nestala součástí obnovené České obce sokolské, zejména vzhledem k jejím požadavkům na předání veškerého majetku a vzhledem k neochotě obce jakkoliv jednat s vedením TJ o dalším využití sokolovny. Je charakteristické, že žádný z funkcionářů Tyršova domu vzdáleného pouhých 10 km od sokolovny nikdy nenavštívil areál TJ Sokola Liboc a nikdy nedošlo k osobní schůzce mezi zástupci  České obce sokolské      a tehdejším vedení TJ. Členové TJ Sokol Liboc proto nepovažovali                   za spravedlivé a zodpovědné vůči obyvatelům Liboce a okolí, kteří po několik generací svou prací a penězi vybudovali tento areál, aby se výhradními vlastníky sokolovny a hřišť stali placení funkcionáři z Tyršova domu. Soudní spor             o majetek, vyvolaný Českou obcí sokolskou se táhl řadu let, žaloba sokolské obce byla  soudem zamítnuta  a  stávající tělovýchovný a sportovní areál je proto v současné době  majetkem členů  TJ Sokol Liboc. Jednota je členem Asociace tělovýchovných jednot, avšak  tato asociace nemá žádné nařizovací pravomoci. Po řadě jednání s ministerstvem financí ČR se TJ Sokol Liboc v roce 2005 stala           i vlastníkem domku v Únětické ulici.

Zatímco v letech 1. republiky si běžný provoz a údržba si vyžadovaly ročně okolo 50tis. Kč, v letech 1975 až 1990 to bylo již na 250 až 300tis. Kč, začátkem 21. století již 1,5 až 2,0 mil. Kč. Na získání potřebných finančních prostředků přispívá stát prostřednictvím Sazky cca 10%, členské příspěvky asi 15%, pronájmy sportovních i ostatních prostor více jak 50%, drobné příjmy jsou i z pořádání tanečních zábav, burz oblečení aj. Vítaným příspěvkem jsou granty, poskytované na konkrétní akce magistrátem hl. m. Prahy a obvodním úřadem pro Prahu 6. Ekonomická situace je proto dlouhodobě napjatá a příjmy stačí sotva pokrýt základní nutné výdaje.  Práce a činnost cvičitelů, trenérů, členů výboru i všech dalších dobrovolných pracovníků je a vždy byla bezplatná.

Vývoj počtu členstva je charakterizován postupným nárůstem v letech 1. re-publiky, obnovením činnosti po skončení 2. světové války, úpadkem v 50 a 60 letech minulého století, rozmachem po roce 1975 i změnami po roce 1989

Činnost TJ Sokol Liboc byla a je velmi různorodá, přizpůsobovala se potřebám a době. V současné době probíhají různé formy základní tělesné výchovy jako cvičení rodičů s dětmi, cvičení žákovských složek, aerobik pro ženy příp. jazzgymnastika, zdravotní cvičení pro seniory za dohledu odborné lékařky aj. Velmi aktivní je tenisový oddíl, nohejbalový oddíl, hraje se odbíjená, košíková, tzv. malý fotbal, cvičí se jóga, karate. Tenis je možno hrát na třech venkovních antukových kurtech. Hlavní pozornost je a byla vždy zaměřena na děti a mládež (tvoří asi 50% členské základny).

Členové TJ Sokol Liboc se od r. 1895 až do konce 90 let minulého století aktivně zúčastnili všech sletů a spartakiád. Velmi aktivní byl turistický oddíl (vč. pořádání letních dětských táborů), od sloučení do ČSTV byl součástí libockého Sokola i oddíl kopané (z původního SK Hvězda Liboc založeného  v r. 1921, fotbalové hříště bylo na Petřinách, při výstavbě hasičské stanice       v r. 1963 bylo zrušeno), provozoval se stolní tenis, kuželky (dřevěná kuželna    při Únětické ulici), hrál se lední hokej (na libockém rybníku či vodou politém letním cvičišti) aj. Byly pořádány tělovýchovné akademie, závody                     na koloběžkách do vrchu v Sestupné ul, velmi aktivní po dlouhou dobu (1906 – 1979) byl ochotnický dramatický soubor, který za dobu své činnosti sehrál        na 195 divadelních her v celkem 253 představeních, byly pořádány vánoční koncerty vážné hudby, v letech před a po 1. světové válce fungovala půjčovna knih atd. Jako sportoviště slouží i nedaleká obora Hvězda a Divoká Šárka. Stále se pořádají taneční zábavy, burza dětského oblečení a sportovního vybavení, mikulášské nadílky pro děti, oslavy Mezinárodního dne dětí s táborákem aj.

TJ Sokol Liboc vyvíjí svoji činnost na základech občanské dobrovolnosti již více jak 116 let. V dnešní době poplatné honbě za penězi, profesionalizaci sportu se zdá být určitou absurditou. Nicméně díky nadšení a obětavosti členů dokázal přežít obě světové války, 40 leté budování tzv. beztřídní společnosti       a doufejme, že přežije i dnešní dobu ve prospěch dětí a všech občanů Liboce a okolí.

Z paměti vylovil a pro Sokol Liboc sepsal

Otakar Mareš (dlouholetý člen výboru)