Albo - Okna - Dveře S.r.o.

Firma Alois Bouchal vychází původně z dlouholeté tradice českých Kolářů, rodiny Zemánkových, kteří započali se svou kolářskou tradicí již v roce 1880, kolářskou tradici započal Hynek Zemánek, kolářské řemeslo bylo v minulých stoletích velice zajímavým odvětvím, kde koláři vyráběli hlavně dřevěné vozy a topora. Bylo to řemeslo technicky náročné, ale velice inovativní. V tehdejší době se vše na dřevěném voze vyrábělo pomocí ručního nářadí. Za války se stal Josef Zemánek předsedou cechu kolářů pro moravu. V polovině 20.století došlo bohužel k velkému omezení produkce tohoto řemesla z důvodu rozmachu automobilů a zrušila se zemědělská malovýroba.

Po válce mezi rokem 1945 – 1948 začal vyrábět Josef Zemánek hokejky pro obchodní dům ASO v Olomouci, které veškeré tyto hokejky vyváželo sportovcům do Kanady. Dále vyráběl v tomto období dřevěné průlezky a dřevěné kolotoče pro školky. V tehdejší době zaměstnávala firma 10 zaměstnanců. V roce 1948 byla dílna zrušena znárodněním, avšak veškeré stroje si Josef Zemánek uchránil ve svém vlastnictví. Poté Josef Zemánek vedl svou znárodněnou dílnu, kde se pracovalo na jeho strojích. Stroje do národního vlastnictví nikdy neodevzdal. Tyto stroje zdědil jeho vnuk Alois Bouchal, některé z těchto strojů jsou dodnes umístěny v provozu v Oseku nad Bečvou a jsou plně funkční.
Josef Zemánek si vyučil svého vnuka Aloise Bouchala Kolářem, kdy si tento ještě doplnil dřevařské vzdělání na dřevařské průmyslovce v Hranicích v roce 1984 maturitním vzděláním v oboru dřevozpracujícího průmyslu. Alois Bouchal pracoval taktéž v zemědělském družstvě v přidružené výrobě jako truhlář a poté jako vedoucí této dílny. V roce 1991 založil Alois Bouchal vlastní truhlářskou dílnu a firmu s názvem Alois Bouchal, ALBO - STOLAŘSTVÍ (firma jako fyzická osoba funguje až do dnešní doby, kdy značka výrobků ALBO je zkratka jména Alois Bouchal), ve které byly z větší části umístěny stroje po jeho dědečkovi Josefu Zemánkovi. Na těchto strojích začal vyrábět stavebně truhlářské výrobky jako jsou okna, dveře, schody a také vyráběl nábytek.

V roce 1992 přijal Alois Bouchal první své zaměstnance, hlavní náplní výroby tehdy byla stavebně truhlářská výroba i nábytek.

V roce 1994 Alois Bouchal přesunul výrobní dílnu z prostor původní dílny, která byla na dvoře jeho rodinného domu dozadu do stodoly, kterou kompletně zrekonstruoval a přestavěl pro potřeby stolařské dílny.

V roce 1996 firma zaměstnávala 10 zaměstnanců a v tomto období se již výroba specializovala čistě na stavebně truhlářské výrobky a to na okna a dveře, nábytková výroba se z důvodu specializace na jeden obor přerušila. V tomto roce nastupuje do firmy i manželka Aloise Bouchala Irena Bouchalová.

V roce 1997 zakoupil Alois Bouchal první specializovaný stroj na výrobu dřevěných eurooken, rozšířil prostory dílen v oseku nad Bečvou a započal s výrobou tohoto tehdy novodobého typu oken. V tomto roce nastoupil do firmy syn Aloise Bouchala, Martin Bouchal, který v tomto roce ukončil své vzdělání na dřevařské průmyslovce v Hranicích na Moravě.

V roce 2000 byly opět rozšířeny výrobní prostory v Oseku nad Bečvou a firma již zaměstnávala 40 zaměstnanců. V tomto roce firma zakoupila první plně automatizované obráběcí centrum na výrobu eurooken a také došlo k rozšíření výrobního sortimentu firmy o zimní zahrady.

V roce 2004 firma zakoupila další dvě automatizované obráběcí centra na výrobu eurooken a výroba se nadále rozšiřovala a modernizovala. V tomto roce došlo k výstavbě moderní lakovny a kompletace výrobků v Oseku nad Bečvou.

V roce 2007 došlo v Oseku nad Bečvou k výstavbě nových administrativních prostor a prostor určených pro zákazníky, kde je výstava všech výrobků a prodejna. V tomto roce nastupuje do firmy druhý mladší syn Aloise Bouchal, Oldřich Bouchal, který v tomto roce ukončil své ekonomické a právní vzdělání.