Benešovský deník

Michl, který vždy hlasoval proti zvedání základní úrokové míry, neboť to nepovažuje za efektivní nástroj krocení inflace, se stal provokativním nástupcem Jiřího Rusnoka. Trhy na jeho jmenování reagovaly poklesem kurzu koruny. Ihned se objevily podněty, aby se změnila Ústava ČR a na výběr guvernéra ČNB měl vliv i někdo jiný než hlava státu, kupříkladu Senát.

Pavel jde do toho. Má ale slabiny

Když na funkci šéfa resortu školství rezignoval Petr Gazdík (STAN), prezident neřekl ani slovo k tomu, proč to udělal. Gazdík byl akční a kompetentní ministr. Bohužel pěstoval čilé styky s rodinou lobbisty Michala Redla obviněného v kauze Dozimetr. Zatímco ke korupčnímu skandálu se Zeman nevyjádři, při jmenování Balaše vypočítal jeho údajné minulé hříchy: protekční přijetí Jana Rumla na Právnickou fakultu Západočeské univerzity, oponentský posudek v kauze IPB, kvůli němuž prý ČR ve sporu s Nomurou přišla o 3,7 miliardy korun, senátní veto jeho nominace na ústavního soudce.

Šéf STAN Vít Rakušan k tomu poznamenal: „Pan prezident si zahrál svou hru na panovníka, který poučuje, hodnotí, kárá… Jen moudrost chyběla. Profesor Balaš bude dobrým ministrem. A Miloš Zeman brzy důchodcem.“ Snad bude mít pravdu a Balaš například odmítne Zemanův pohled na začleňování dětí s handicapem do běžných tříd. „Inkluze zavedla do našeho systému takzvané asistenty, kteří ruší vyučování a působí neorganicky v jakékoliv třídě. Byl to hloupý experiment,“ řekl a na lidi dýchl duch husákovského Československa, kdy se žáci se specifickými vzdělávacími potřebami automaticky izolovali ve zvláštních školách.

Je to jedna z věcí, jež příští prezident může výrazně ovlivnit. Ne věcně, ale svým názorem, povzbuzováním učitelů a asistentů, kteří se těmto dětem věnují. Ve světle války na Ukrajině nebo energetické krize je to zdánlivý detail, avšak pro duševní zdraví společnosti je to víc než důležité. Právě názory na kulturně politická témata možná nakonec ovlivní, kdo Zemana vystřídá.