Kostel svatého Martina a Navštívení Panny Marie - Liběšice 1

V Medžugorji jsme 25. června slavnostně oslavili 41. výročí mariánských zjevení. Mši svaté za účasti velkého množství věřících a koncelebrace 268 kněží předsedal fra Jozo Grbeš, provinciál Hercegovinské františkánské provincie.

Mezi koncelebrujícími byl i medžugorský farář fra Marinko Šakota, provinční vikář, který pochází z Medžugorje, fra Miro Šego, bývalý provinciál Hercegovské františkánské provincie, fra Miljenko Šteko a též vizitátor provincie, fra Miro Relota.

V úvodu do mešní slavnosti tohoto večera prohlásil fra Jozo Grbeš, že když slavíme eucharistii jsme to co skutečně jsme. ''Jsme si vědomi, že jsme významnou součástí něčeho většího než jsme my sami a že jsme v tomto čase spojeni s celým světem a že se každou chvíli, každou minutu, každý den a každou hodinu někde na světě slaví eucharistie, které jsme i my součástí', prohlásil fra Jozo na počátku mešní slavnosti.

Ve své homilii fra Jozo Grbeš hovořil o lásce, která nám je dnes všem potřebná, a zdůraznil, že věří, že '' vás ta láska přivedla sem: láska Matky, která neustále zve a láska Krista, který je hlavním cílem''.

''Možná jsme v životě všechno pochopili, možná máme mnoho znalostí, možná jsme nasbírali velkou moudrost, dokončili jsme mnoho škol, možná jsme získali mnoho titulů ke svému jménu, možná jsme prošli celým světem, možná se naše jméno objevuje v nadpisech novin, možná nás všichni znají, možná jsme si podmanili svět…, ale jestli jsme nepochopili lásku, nepochopili jsme nic!

Mnoho lásky je spojeno se jménem Medžugorje. Tak mnoho lásky sestoupilo z tohoto kopce nad Bijakovići.  Tolik lásky se šíří světem jménem Medžugorje.  Tolik lásky vyléčilo lidská těla, lidské duše, je tolik vyléčených ran, lidí pozvednutých z prachu, usmířených osudů, obnovených rodin.  Což neznáte to velkolepé poselství: „Kdybyste věděli jak vás miluji, plakali byste radostí!“

Kdybychom věděli jak je dobré odpustit, nikdy bychom nežili ve sporech. Kdybychom věděli jaké je bohatství mít mír, nikdy bychom nevyhledávali spory. Kdybychom věděli jak veliká milost je v pokání, nikdy bychom nebyli pyšní. Kdybychom věděli jak božské je být prostý, nikdy bychom  nikomu nekomplikovali život. Kdybychom věděli jak velká je síla v pokoře, nikdy bychom neusilovali o přední místa. Kdybychom věděli jak velká je síla v nesobeckosti, žili bychom život lásky.

Kdybychom věděli jak je blažené a správné říkat pravdu, nikdy bychom se nikomu nezaprodali.  Kdybychom poznali Marii, věděli bychom, že je Kristus jediný Spasitel světa'', řekl fra Jozo a zdůraznil: ''mnoho míru vešlo do lidských srdcí, rodin a světa skrze jméno Medžugorje''.

''Medžugorje je Maria, Maria je láska, a láska je Bůh. Tak jasné je to spojení! Buďme si toho vědomi. Nezapomínejte na ně a neopouštějme je. Jak Maria tak láska vždy vedou k Bohu lásky, Kristu Spasiteli!

Proto jak vám tak sobě říkám: neodcházejme dnes večer domů stejní jako jsme přišli. Nebuďme stejní! Udělejme krok vpřed. Jsme povolaní být lepší, dokonalejší, autentičtější, prostší, pokornější. A to je na nás! Vždycky je to na nás! I jenom na nás! Tato příležitost dnes a tento večer je jasný projev milosti!'', řekl fra Jozo Grbeš ve své homilii na 41. výročí mariánských zjevení v Medžugorji. Na závěr vyzval ''Marii, Paní lásky, Královnu Míru'' aby nám darovala svůj mír.

Před mší  se již podruhé konalo procesí z kopce zjevení do kostela sv. Jakova, kterého se účastnilo množství poutníků z celého světa, farníků Medžugorje a okolí.

V těchto dnech byli v Medžugorji poutníci ze všech kontinentů, z třiceti zemí světa.

Farníci se na oslavy připravovali devítidenní pobožností. Chodili na modlitby v 16 hodin na kopec zjevení modlit se tam růženec a potom vedli růženec během večerního modlitebního program  na vnějším oltáři farního kostela sv. Jakova.

(přeloženo z medjugorje.hr)