VÍNO D.K.S. Winery - Sklepní 546

Lis byl postavený před naším vinařstvím v r. 2007 při 200-letém výročí lisu. Lisování hroznů, při němž se odděluje mošt od pevných součástí se provádí na lisech, které prodělaly vývoj od tradičních rozměrných forem až k moderním, prostorově málo náročným strojům.Vřetenový typ lisu je velmi starého původu a využívali ho již Římané především při valchování sukna. Rozměrné dříve používané kládové lisy byly od 18. století postupně nahrazovány lisy vřetenovými. Pro moravskou vinařskou oblast jsou typické lisy s jedním šroubem. Historické doklady nasvědčují, že hlavně působení rakouského vinařství zanechalo nejznatelnější stopy v pohraniční oblasti jižní Moravy, což je zřejmé především v terminologii, v níž jsou častá slova německého původu. Dotýká se to i obce Březí a především našeho lisu. Tento dřevěný vřetenový lis byl vyzvednut ze sklepa od p. Františka Vykoukala, předchozí majitel František Oborný, který na něm ještě jako poslední lisoval někdy v šedesátých letech min. století. Lis byl renovován a zpřístupněn veřejnosti před vinařstvím KERN. Dokumentuje tak zašlou historii vinařství v obci Březí.

Lisy byly zhotovovány z dubového dřeva. Při jejich výrobě se užívalo co nejméně železa. Dřevěný vřetenový moravský lis (pres) se skládá ze dvou vysokých silných sloupů zvaných klanice (stojky), které udávají výšku lisu. Podle V. Frolce mají úzké regionální rozšíření opěry klanic. Na Moravě jsou známy jen na Mikulovsku /Valtice, Úvaly, Březí, Hlohovec/, kde mají zahnutý tvar a někdy jsou profilovány, což nebylo nebo se nedochovalo u našeho lisu. Do klanic jsou zapuštěny dva trámy, horní a spodní. Horní trám se nazýval hinšt, (termín odvozený z něm. Hengst). Dolní trám má název kláda nebo grunt. Klanice, hinšt a dolní kláda vytvářejí rám lisu. Hinštem prochází silné vřeteno (šroub), který je na dolním konci zakončen hlavou, což je typické pro moravské lisy. Do otvorů v hlavě se zasunovala páka (sochor), jímž se otáčelo šroubem. Běžnější vývojově pokročilejší způsob otáčení šroubem spočíval v tom, že sochor, který měl délku 3 až 4 m a na druhém konci byl spojen provazem (táhlem) s otáčivým sloupem (rumpálem), který byl zasazen do podlahy a stropu lisovny a otáčením rumpálu krátkou tyčí se uváděl šroub lisu přes provaz a sochor do pohybu. Hroznová šťáva vytékala z dřevěné mísy obdélníkového tvaru zvané koš (okřín, korštuk).

Lisy byly vyráběny vesnickými tesaři, jejichž dovednost přesahovala často rámec řemesla, zasahovala až do oblasti umělecké a projevovala se snahou po výtvarném ztvárnění lisů, výzdoba se uplatňuje hlavně na hinštu. Taktéž náš lis má nejjednodušší výzdobu uprostřed hinštu – letopočet F 1807 zasazený do obdélníkového rámečku. Nad obdélníkovým rámečkem je v ose vertikálně mohylovitý rámeček, uprostřed zúžený. Na vrcholku mohyly je vyryt jednoduchý kříž, v místě zúžení je po stranách pravděpodobně zkratka jména majitele lisu, velká písmena L S.

Dřevěné vřetenové lisy byly zastoupeny na Moravě od 17.-19. století. U většiny vřetenových lisů bylo dřevěné vřeteno vyměněno za železné a dřevěná mísa nahrazena betonovou. Počátkem 20. století začaly pronikat na Moravu ojediněle moderní druhy lisů. Masově se začaly šířit železné vřetenové lisy po první světové válce. V současné době se používají moderní hydraulické lisy, přechází se k šetrným pneumatickým lisům.

Tak i náš dřevěný vřetenový lis vyzdvižený ze sklepa v roce 2007 v Březí, (mimochodem v tuto dobu měl již nádherné výročí 200 let, což patřičně ztěžovalo jeho renovaci, při níž plně uplatnil svoji dovednost Antonín Machálek, také za ty roky proteklo přes lis jistě pořádně vína), patří ke starým dokladům vinařské hmotné lidové kultury v obci Březí i na Moravě.