Kafkova vila

Tuto nádhernou vilu z let 1923-1924 navrhl architekt Pavel Janák pro sochaře Bohumila Kafku. Dům plnil jak rodinnou funkci, tak k němu byl připojen ateliér mistra. Použito bylo režné cihlové zdivo, tedy styl inspirovaný holandskou architekturou, který spolu s vedlejšími vilami Emila Filly, Františka Krejčího a Vincence Beneše vytváří velmi hezkou část zahradního města. Nad vchodem je dodnes busta Bohumila Kafky a v zahradě jeho nádherný Orfeus.

The family house with the studio of sculptor Bohumil Kafka is part of an impressive and unique residential complex of three houses designed by architect Pavel Janák in 1923-24 for his friends - sculptor Kafka, painters Beneš (No. 492), Filla and philosopher Krejčí (semi-detached house no. 493-494). Not only Kafka's, but also the neighboring houses in the 1920s do not deny the popular inspiration for English and Dutch buildings of family houses made of gray masonry, widely published in the then Czechoslovak professional magazines. The marriage of Bohumil and Berta Kafka remained childless. The sculptor's widow died in 1965 and the house was bequeathed to her caregiver, whose family still owns it today. Above the main entrance to the house is a memorial inscription, above which is a sculptor's relief bust. In 1958, the house with the studio and the adjacent garden was declared an immovable cultural monument, and underwent a major reconstruction in 1991. Rodinný dům s ateliérem sochaře Bohumila Kafky je součástí působivého a unikátního rezidenčního komplexu tří domů, které navrhl architekt Pavel Janák v letech 1923-24 pro své přátele - sochaře Kafku, malíře Beneše (čp.492), Fillu a filosofa Krejčího (dvojdomek čp. 493-494). Nejen Kafkův, ale i sousední domy nezapřou ve 20. letech oblíbenou inspiraci anglickými a holandskými stavbami rodinných domů z režného zdiva, hojně publikovanými v tehdejších československých odborných časopisech. Manželství Bohumila a Berty Kafkových zůstalo bezdětné. Vdova po sochaři zemřela roku 1965 a dům odkázala své pečovatelce, jejíž rodina jej vlastní podnes. Nad hlavním vchodem do domu je pamětní nápis, nad kterým je sochařova reliéfní busta. V roce 1958 byl dům s ateliérem i s přilehlou zahradou prohlášen za nemovitou kulturní památku, velkou rekonstrukcí prošel v roce 1991.